L e v á d y

Při letošní  dovolené, kterou jsme strávili na Madeiře  jsme se setkali z hlediska vodohospodářského s jednou zajímavostí, která není běžná na všech ostrovech a to  se systémem levád, tj. uměle vybudovaných vodních kanálů v šířce od 20 cm do 1 m, které podchycují srážkovou vodu a odvádí ji ze severní části ostrova Madeira, aby ji  následně mohli využít na jižní části ostrova, především k závlahám.

Levády začaly vznikat již krátce po objevení ostrova Madeira v roce 1419. Vznik levád byl podmíněn geologickou stavbou ostrova, který je vrcholem bývalé sopky. Geologické vrstvy lávy, popela a tufu netvoří vodorovné plochy, ale převládá sklon k severu, což má za následek, že déšť, který spadne na jižní části  ostrova, ve výšce nad 1000 m, protéká k severní části, kde se objevuje ve formě pramenů na zemském povrchu. Některé prameny jsou evidovány  až ve výšce 1600 m n. m.. Nejvydatnější deště jsou ale ve výšce cca 1 000 m n.m. a tam také je nejvíce vývěrů a začíná většina levád.

Levády,  jak již bylo výše uvedeno je systém otevřených, ale i zakrytých mírně klesajících kanálů v šířce od 20 cm do 1 metru, původně sloužící k zavlažování polí s cukrovou třtinou, v současné době  banánovníkových plantáží a dalších plodin.   Využití vody z levád je i využíváno pro zásobování vodou,  dříve také pro plavení dřeva. Pěšiny podél levád vybudované pro údržbu levád umožňovaly  v minulosti jediný přístup do některých horských vesnic. Později se začaly na levádách budovat vodní elektrárny (elekrická energie vyrobená v elektrárnách umístěných na levádách, respektive využívající vodu z levád tvoří  v současné době  10 % spotřeby elektrické energie na Madeiře).

 V dnešní době jsou mimo již uvedené důvody  levády využívány turisty k pěším tůrám nádherným přírodním prostředím Madeiry (po převažující část roku kvete podél levád modře a bíle zbarvený kalokvět a velké množství převážně modrých hortenzií, samozřejmě je zde i další různorodá bohatá květena, kvetoucí téměř po celý rok a obklopující levády.

Modrá hortenzie

Kalokvět

Voda v kanálech je křišťálově čistá ale studená. Při prudkých deštích může být voda v levádách i značně nebezpečná.

Po roce 2007 bylo uváděno, že na Madeiře je přes 2 500 km levád, z čehož 40 km se nachází v tunelech. Poslední z levád byla uvedena do provozu v roce 1966 a měří 106 km, začíná ve výšce 1000 m n. m. (Leváda dos Tornos), pohání jednu elektrárnu a zavlažuje 9 900 ha půdy.

Konstrukce levád jsou různé, mohou být pouze vyhloubené v terénu, vytesány ve skále, mnohdy se setkáváme s dřevěnými koryty (na Madeiře byl vždy dostatek dřeva), v 20. stolení  začaly převládat  betonová koryta.

Leváda bez vody,  v opravě

Schodovité klesání levády

Leváda v tunelu (průchod vyžaduje použití baterky)

Leváda v cca 1 000 m n.m.

Nyní  jsou levády v převážné většině majetkem státu. Každý zemědělec si od státu kupuje určité množství vody na rok. V některých zdrojích se uvádí, že cena je stanovena od vzdálenosti, tj. z jak vzdáleného místa je voda přiváděna ke konkrétnímu odběrateli (jak dlouhý úsek levády konkrétní odběratel  využívá). Na rozdělování vody bdí levadeiro, který je také odpovědný za udržování kanálů.

S levádou se můžeme na Madeiře setkat kdekoliv, není  problém na ní narazit i v hlavním městě Funchalu, kde jsou rovněž instalována  stavítka umožňující převody vody  k jednotlivým nemovitostem.

Leváda poblíž centra  Funchalu

Odběrné místo, zajištěné proti neoprávněnému odběru

Procházky podél levád ve městě jsou velmi příjemné.

Nejkrásnější úseky levád  jsou v jinak nepřístupných  horských oblastech s neporušenou přírodou od kterých jsou nádherné výhledy do  hornatého kraje. Většina tras kolem levád je pro turisty nenáročná, ale jsou i obtížnější úseky  s úzkou pěšinou vedle hluboké propasti. Některé úseky je nutné překonávat  pouze po úzkých betonových okrajích kanálu, naštěstí často zabezpečenými zábradlím či lany.

Přebytečná voda z levád je odváděna do oceánu.